Jan Molnár

Aktualizace: 21.01.2008

Dění ve světě

Večer mladých 2008

Tady je prozatímní plakátek na letošní večer mladých, který se uskuteční u náx v Novém Městě.

Plakatek

Nelegální software a křesťan

http://cb.cz/main/.../nelegalni_software_a_krestan.pdf

http://zomp.wz.cz/.../nelegalni_software_a_krestan.pdf

V internetové diskuzi jsem našel odkaz na tento článek, přidávám krátkou citaci pro získání motivace:

Docela by mě zajímalo, co čekáte? Že budu tvrdit, že každý, kdo používá nelegální software, je zloděj? Je to tak? Začneme tedy lámat nelegální cédéčka, demonstrativně ničit nebo zamykat vypalovačky? :)) Obávám se, že v zemi, kde se ještě před několika lety s tichým souhlasem téměř všech razilo heslo „kdo nekrade, okrádá svou rodinu“, by to byla příliš pokrytecká výzva.

Přesto hned na úvod řeknu, že používání nelegálního software je špatné. Avšak příliš lehce bychom sklouzli do zákonického rozlišování, kdybychom tomuto tvrzení neporozuměli v souvislostech. Pojďme se tedy na tyto souvislosti podívat a odkrýt postupně argumenty obou stran.

Konverzace kvůli odložení přijímaček :)

Na základě Vaší žádosti Vás zvu k příjimací zkoušce v náhradním termínu
28. 6. 2007 v x,xx do posluchárny č. xxx. Ostatní pokyny se nemění.

Jan Molnar napsal(a):
> Dobrý den,
>
> chtěl bych požádat o náhradní termín přijímacích zkoušek, v řádně
> stanovený termín se bohužel nemůžu zúčastnit.
>
> Děkuji,
> Jan Molnár, přihláška číslo xxxxxxxx
>
>
> On 5/18/07, xxxxx <xxxxxxxxxxx> wrote:
>> Pane Molnáre napište mi mailem zadost o náhradní termín přijimacek a
>> nemusíte to nijak komplikovat a ja Vam odpovím.
>>
>> Jan Molnar napsal(a):
>> > Dobrý den paní xxxxxxx,
>> >
>> > chtěl bych Vás požádat o ujasnění věci týkající se přijímacích zkoušek
>> > (ČVUT - FEL - STM). Předem už vím, že se jich nemohu v řádně
>> > stanoveném termínu zúčastnit a ze zvacího dopisu (pasáž: 'O náhradní
>> > termín přijímací zkoušky, který je stanoven na 28. června 2007, můžete
>> > písemně požádat nejpozději do 5 dnů po stanoveném datu řádné přijímací
>> > zkoušky, pokud se řádného termínu nemůžete zúčastnit.') mi jasně
>> > vyplývá, že důvodem neúčasti a následného nároku na náhradní termín
>> > může být cokoliv (například i, když to přeženu, nechuť ráno vstát).
>> > Chtěl bych se Vás tedy zeptat, jestli onen nárok na náhradní termín
>> > vzniká za jakýchkoliv důvodů (v mém případě jiné přijímací zkoušky,
>> > kde není vypsán náhradní termín) nebo pouze pracovní neschopností v
>> > době konání přijímacích zkoušek.
>> >
>> > Děkuji a přeji hezký den,
>> > Jan Molnár

Večer mladých 2007

Tady je můj plakátek na večer mladých, který jsme pořádali:

Plakatek

Hraju si s PHP a mySQL

Už si 19 hodin v kuse hraju s php a mysql a vůbec se mi to nedaří. Nějako nejdou databáze, tak jsem se rozhodl, že si stáhnu Xamppa a všechno si to otestuju doma. Když už jsem konečně odpočítával poslední vteřiny stahování, omylem se mi to ukončilo a musím začít znova. Ach jo. A už jsem ospalý (04:21).

CSA Litomyšl 2006

13.08. Neděle

Na vlak jsem tentokrát zase musel běžet a zase jsem přišel pozdě, vlak už sice stál na zastávce, ale stihli jsme ho.

Cestou se přidávalo čím dál tím víc lidí, až nebyl ve vlaku u Litomyšle skoro nikdo, kdo by se nepovažoval za animátora. Na nádraží se nás ujala Káťa a poslala na Centrální recepci, kde jsme se zaregistrovali a dostali potřebné informace k další činosti.

Prvním cílem byla Orion aréna a poté následovala prohlídka města. Na náměstí jsme nakoupili jídlo, posvačili, napili se Kofoly, dali si zmrzlinu a nakonec i navázali první kontakty s domorodci.

Zahájení, písničky, scénky, povídání, přednášky, informace, spousta srandy, potlesky a hluboké duchovní zážitky, tak to byl každodenní program v Orion aréně.

Po programu jsme (Petíšek, Honza Sodomka a Petr Hejda) si našli tatínka rodiny, která nás ubytovávala a vydali jsme se auty do Benátek. Nějakou dobu jsme si povídali s rodinou a pak šli spát.

16.08. Středa

Den, kdy se skoro nic nestalo, ale zároveň den, na který asi nejvíc vzpomínám. Mše byla ráno venku a pak probíhalo něco pod názvem "Snídaně v trávě". V odpoledních hodinách jsme prohrávali fotbalový turnaj a pak se šli z recese fotit do INu! - řeknu vám, ona je to docela zábava.

17.08. Čtvrtek

Tento den probíhal vpodstatě stejně jako úterý. Ráno slovíčko s přednáškou a hned potom následovaly skupinky (oMaKy). O naší oMaK 12 nemůžu říct nic špatného, bezvadně jsme se sžili a drželi jsme se při sobě i po programu. Mše, oběd, Znamení doby (ekumenismus a exorcismus) a zase oMaK. Večeře s oMaKem a Praxe modlitby (adorace) a sraz oMaKu.

19.08. Sobota

Poslední den. Na Celostátním setkání animátorů jsem toho tolik získal, že se mi vůbec nechtělo domů.

Bonusy

Rozhodl jsem se, že si někam napíšu, co mi všechno CSA dalo, tohle sice není nejlepší místo, ale aspoň něco...

Poprvé jsem se naplno odevzdal Bohu

Prohloubila se mi víra

Získal jsem lepší vztah k Bibli a objevil jsem Katechismus

Rozhodl jsem se začít dělat něco pořádného pro spolčo

Akademické týdny

29.07. Sobota

Tento den je popsán podrobněji v posledním odstavci vzpomínek na EC

30.07. až 02.08.

V podstatě se nic nestalo. Knížky se prodávaly docela dobře, každý den se utržilo asi deset tisíc korun a na AT jsem se necítil moc dobře...

03.08. Čtvrtek

We visited Častolovice (Astala Vista). It was really interesting there. We had a 4 mile trip after visiting the castle and when we reached the destination, we realized, that somebody made a mistake and we walked only 2 miles. So we decided to go on and a few minutes later we got lost. We walked about 2 other miles and we got in the same place. :) The problem is, I was the leader of that group.

English Camp 2006

Nejdříve se chci omluvit za špatnout kvalitu následujícího textu, je napsán dost prasácky, ale když jsem to ve spěchu psal, nějako tak jsem to i cítil...

V sobotu 22.07. jsem se s obavami dostával na English Camp, co když nebudu na pokoji s lidma, s kterejma jsem chtěl bejt? Co když nějako moc zvorám testy a budu v úplně začátečnický skupině? Co když tam vůbec nebudou bezvadný lidi jako minule? Tyto otázky mě dost zneklidňovali a proto jsem si oddechl, když jsme se dostali k chatě Radost v Plasnici (cestou jsem řídil, ale kousek před chatou jsem radši přenechal řízení tátovi), kde už čekaly známé tváře. Holky pořadatelky mě ubytovaly a rovnou jsem se šel podívat na pokoj, abych nemusel psát test. Cestou jsem ještě pozdravil Pavlínu a Lenku a na pokoji zjistil (popravdě řečeno až trochu později), že jsem ubytovaný s Tondou Hojným, Kubou Pavlíčkem, Pavlem Cvejnem, bratrem a samozřejmě ještě se Štěpánem Vašíčkem. Nakonec mi nic jiného nezbylo a musel jsem jít psát test. Cestou jsem potkal Devona, to mi udělalo radost, protože jsem si myslel, že už nepřijede. Na zkoušky se mě ujala Kacie, bezva holka, kterou jsem už znal a pokecali jsme si o testových otázkách, pak akorát všechno odškrtala a nechala mě napsat sloh. Když už byl i ten hotovej, byl jsem propuštěn a šel jsem zpátky na pokoj. V průběhu večera jsme se navzájem seznamovali a začaly první hodiny konverzace (dostal jsem úplně bezvadnou skupinku: Lenka, Pavlína, Tonda, Kuba, za Američany Carrie, Kacie a za Kanaďany Carolyn s Janou). V neděli ráno jsme nemohli na reading, protože jsme jeli na mši a ze stejného důvodu jsme zameškali i část classes, takže nastali problémy s hledáním správné třídy.

Teď bude následovat, doufám, daleko méně podrobný popis zbytku campu, možná spíše pocitů a subjektivních vjemů. Během campu se dal náš pokoj (13) dost do kupy s částí osazenstva pokoje 5 a dost často jsme hráli Uno, Citadelu nebo jsme se bavili o Bohu, víře a lidství. Na jídlo jsme chodili pravidelně pozdě, protože se tvořily velmi dlouhé fronty. Po Optional Bible Study se dlouho diskutovalo. Na konverzaci a čtení kluci pravidelně drtili holky v soutěžích a také chodili včas. Na pokoji pouštěl Pavel pořád Hillsong - kupodivu přestal po tom, co se ve středu večer přivezly repráčky. Někdo neustále sahal Štěpánovi na notebooka. Při téměř každém průchodu kolem jsem zaťukal na dveře pokoje č. 5. Dělal jsem si z lidí legraci a snažil se je evangelizovat. Zůstávali jsme do půl druhé vzhůru. Měli jsme se náramně dobře a pořád nás obklopovala Boží láska. Házeli jsme si s talířem. Pravidelně nechodili na gramatiku a chodili na OBS. Řešili problémy s lístky. Se Štěpánem dělali bordel při hodinách...

V sobotu ráno jsme si uklidili, nasnídali a měli ještě poslední hodinu čtení a pak následovalo dlouhé a smutné loučení. Asi kolem jedenácté zůstali jen Američané a tým a my také odjeli domů. Přes týden jsem si na některé lidi strašně zvykl a vůbec se mi nechtělo končit. S některými se uvidím téměř každý den, ale na některé si musím zase rok počkat. Hodně mě mrzelo, že nás všichni učitelé cpali sladkostmi a my jim nedali ani nějakou drobnost na rozloučení, to se musí příště zlepšit.

Jako bonus ještě přidám pár zážitků, které se mi staly potom. Doma jsem se stihl jenom naobědvat, udělat pár důležitých věcí na počítači (naštěstí nefungoval internet, tak se to dost zredukovalo), sbalil pár věcí a jel na Ballově kole (moje bylo rozbité) na Pavlátku prodávat knížky. Nic jsem ještě neudělal a začalo strašně pršet. K některým knížkám se dostala voda a pak jsme je museli dost složitě sušit. Bylo to fakt nepříjemný. Naštěstí jsme to do půl sedmé stihli sklidit a mohl jsem jet na Bystré. Cestou jsem dost spěchal, ale byl jsem tam nakonec docela včas. Po příjezdu ze mě teklo dost potu, byl jsem ztrhanej a špinavej od bláta a jinak celkově vypadal komicky, ale asi jsem docela zapůsobil (hlavně na Devona). Chvíli jsme se bavili a pak jsme přelezli do kroužku, zazpívali pár písniček, přečetli pár veršů z Bible a začali hrát hry. První úkol bylo nafouknout balónek k prasknutí. Byl jsem nominován za naše družstvo a kupodivu jsem to vyhrál. Pak se balónky mlátily rukama. Následovaly hry venku - házení balónků s vodou, běhání s balónky s vodou, hod do dálky balónky s vodou a hod do výšky balónky s? S vodou. Pak se začalo opýkat. Podle bysterské tradice se napíchala hromada párků na vidle a dělali se dohromady. Byly fakt skvělý. Program se chýlil ke konci a já začal uvažovat o tom, kde přespím. Protože byly knížky mokré a nešlo je vytahovat, aby se nezkroutily, měl jsem v neděli volno, a tak jsem chtěl zůstat v Bystrém s kamarády, převážně Američany, protože se s nimi zase rok neuvidím. Vzal jsem si spacák a alumatku, takže jsem mohl kdekoliv přespat, ale protože bylo všude mokro, zeptal jsem se Petra Hojného, jestli neví o nějakém dobrém místě. Hned mě přesvědčil, ať jdu spát k nim domů ještě s Devonem, Danem a Erikou (celý večer jsem měl radost, jak se o mě Bůh hezky stará a tohle ji ještě zvětšilo). Program skončil, naložili jsme Devonův kufr a moje kolo a odjeli k Petrovi domů. Chystali jsme se ke spánku, když tu najednou přišel Devon a začal si s námi úplně normálně povídat. Od té doby se mi na něj úplně změnil pohled. Pak jsme se ještě docela dlouho společně modlili (za lidi, kteří začínají věřit, za nás navzájem a za situaci ve světě) a šli spát. Ráno jsem měl zavolat na Akademické týdny, jestli je potřeba něco ohledně knížek, ale neměl jsem signál. Petr mi hned půjčil telefon, ale nikdo to nebral. Po chvíli jsem volal znovu, ale zase nic. Měl jsem strašnou radost, že budu moct na Bohoslužbu, ale těsně před snídaní jsem se dozvěděl, že musím jet prodávat knížky. Strašně moc mě to mrzelo, ale ještě jsem zůstal na snídani a pořádně se rozloučil s Hojnými a Američany, mám ty lidi strašně rád, úplně z nich srší láska a to je pro mě obrovský povzbuzení ve víře v Boha, který miluje ještě ve větším měřítku. Odjel jsem do Města a prodal pár knížek.

Vambeřická pouť

V docela pozdních ranních hodinách jsme na kolech opustili Nové Město a vydali se s Mirkem Matějů (sorry Míro, asi jsem tě vyskloňoval špatně) do Hronova, kde jsme si chvilku počkali na zbytek výpravy, pomodlili se v místním kostelíku a konečně vyjeli. Cesta byla dlouhá a v některých místech i dost úmorná (asi by bylo nefér, kdybych se nepřiznal, že jsem cestou do každého kopce nadával), ale po několika hodinách jsme dojeli do Vambeřic, konečně. Chvilku jsme si počkali na pěší poutníky vedené Otcem Mariánem (nás měl nastarosti Jarda Jirásek) a začala mše. Byla bezvadná. Po mši jsem si spravil kolo (dá se ale spíš říci, že mi bylo spraveno) a vyjeli jsme domů. Zpáteční cesta byla trochu kratší a až na jeden horší kopec (z Božanova na Machovský kříž!) méně náročná. Tady jsme se začali postupně loučit a rozjíždět ke svým domovům. S některými jsme jeli ještě docela dlouho, s jinými méně. Když jsme potmě konečně dojeli domů, měli jsme za sebou 110 kilometrů (Novoměšťáci) a na kolo už se nám za žádnejch okolností nechtělo.

První máj bez komunistů a nikdy jinak

Včera (1.5.2006) jsem se vydal do Prahy na tuto masovou akci a musím říct, že se to povedlo. Doporučuji se porozhlédnout po internetu a přečíst si něco.

Koleda 2006

Na koledu se jsme se sešli jen v šesti, ale z toho dva museli brzy odejít, takže jsme zkončili ve čtyřech. Nakonec nedopadla připravená parodie na jednu písničku, ale naštěstí to Petr Šinták s Vojtou Francem zachránili nějakou koledou "lidové tvorby." Zde ke stažení
Všechno dobře dopadlo a koleda se vydařila, ale přecijenom doufám, že nás bude příští rok poněkud víc...

Jedna fotka
Druhý obrázek
pictures by maminka
Daň za hosting:
© 2007 by Jan Molnár aka Zomp     |     jan.molnar(a)gmail(.)com     |     http://novac.spolco.net